Přihlášení

Pochody na výběr

Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish

Příchod "Sametové revoluce" v roce 1989, krátce po přechodu k demokratickým změnám v celé naší společnosti znamenal i pro policejní složky na území bývalého Československa absolutně nový zvrat v pojetí policejní práce, vztahu k občanům, neutralitě policie, oproštění se od politického zázemí a jeho zázemí a jeho tlaků, akceptace kontroly justičními orgány, parlamentem a širokou veřejností, s důrazem vážit si důstojnosti člověka, vážit si práva a zákonů. Policie se pak díky tomuto pojetí stává integrovanou součástí společnosti, v níž se zrcadlí problémy dnešní, ale i nedávno minulé doby. Principy a zásady nového přerodu, snad o mnoho dříve, než ostatní pochopili policisté v Klatovech a Chebu, kde diky nezištné přátelské pomoci BGS (Spolkové pohraniční policie Spolkové republiky Německo, dochází již v prvopočátku roku 1990, při spojovacích úřadech IPA v Deggendorfu a Nabburgu k přijímání asociovaných členů - policistů z bývalého Východního bloku. Mezi prvními byli právě policisté z bývalého Československa, z Klatov a později i z Chebu. Zatímco počáteční kontakty a koncepce práce Chebských, měla díky bývalému policejnímu, tamnímu řediteli čistě individuální pojetí a záměr, vzniká v Klatovech široká základna, kde se již v prvopočátcích soustřeďují policisté z Klatov a následně i z jiných míst naší bývalé republiky. Pro policisty nevídaným zvratem se stává možnost být asociován, tedy přidružen u IPA, Německé sekce. Sen o vzájemné pomoci mezi policisty (sousedních zemí) bez mantinelů a hranic, bez privilegovaných či národnostních zájmů se stává skutečností! Souběžně s tím, díky aktivitě zakládajících členů na našem území Dušanu Jakubovi, Lumíru Málkovi a Karlu Fořtovi vzniká tak zvaný Přípravný výbor IPA. Jmenovaní policisté s předstihem doby, po předchozím asociovaném členství, pochopili význam a důležitost mezinárodní spolupráce, nejen na odborné a služební úrovni, ale i na poli společenských, kulturních a neformálních vztahů mezi policisty celého světa.

K položení základního kamene dochází dne 11. července 1991, kdy je zaregistrována IPA, Československá sekce u MV ČR se stanovením působnosti na území obou tehdejších republik, České a Slovenské, což bylo odsouhlaseno MV SR dopisem ze dne 8.8.1991 s konstatováním splnění oznamovací povinnosti ve Slovenské republice

Již tehdy, mezi prioritní aktivity patřilo získat podporu rezortního a služebního vedení. tyto snahy neztratily nic na aktuálnosti a jsou hlavním úkolem IPA podnes, což dokladuje otevřený dopis ze dne 18.9.1991 rozeslaný na všechna okresní ředitelství v republice, v němž byly nastíněny možnosti vzniku a členství, včetně významu této mezinárodní organizace, která si do vínku dala heslo v esperantu : "Servo per Amikeco - služba přátelstvím". V dopise byly uvedeny, vyjma již výše konkretizovaných, další kontaktní adresy : (mimo Klatov a Chebu), na FMV pana Lesáka, MV ČR pana Lehečku, MV SR pány Gáliky a Mancela, na Moravě (v Brně) na pány Dvořáka a Budaře.

V první jarní den roku 1992 dochází k ustavujícímu kongresu IPA, Československé sekce v Kozlech u Chebu. Význam založení samostatné IPA sekce byl dán i přítomností prezidenta IPA, Německé sekce Karl Heinz Peterse, I. viceprezidenta Waltera Hermanna (nynější prezidenta), generálního sekretáře (minulého i současnéo) Dietera Free-semanna, vedoucího zemské skupiny Bavorsko Otto Pollota, zástupců z Regensburgu Michaela Hartla a Dietera Hubnera a samozřejmě i zástupci IPA spojovacích úřadů z Deggendorfu Manfreda Papesche a z Nabburgu Hermanna Schwagewra.

Za mezinárodní podpory, zejména německých kolegů dochází dne 6.11.1992 k mezinárodnímu uznání IPA, Československé sekce v Rio de Janieru a předání certifikátu československému IPA prezidentovi. V prvopočátcích svého založení čítala členská základna 120 asociovaných a ostatních členů. Asociovaných policistům se automaticky zrušilo jejich členství pramenící z přidružení k IPA, Německé sekci a stali se zakládajícími, rovnoprávnými členy nově založené organizace IPA v Československu.

Dne 7. května 1992 vzniká první IPA územní skupina v Klatovech, jako nejnižší organizační článek této mezinárodní policejní organizace. Klatovy tímto aktem nakročily do blízké policejní IPA historie, neboť v rámci České a Slovenské Federativní republiky byly po ustavujícím kongresu a volbě federálního IPA předsednictva první vlaštovkou, která si své hnízdečko postavila na našem území. Této regionálně významné akce se zúčastnili mino vedení Okresního policejního ředitelství Klatovech i zástupci městského úřadu, němečtí kolegové v Deggebdorfu a Passau. Členská základna této organizace byla na svoji dobu nejsilnější, čítala 53 členů. Celému zakládajícímu jednání byli přítomni i kolegové z Českých Budějovic kteří se po Chebu, Hradci Královém a dalších chystali založit obdobnou územní skupinu.

Svoji samostatnou kapitolou bylo období po rozdělení Československa na závěr roku 1993, kdy vznikají dvě samostatné části IPA sekce České a Slovenské republiky. Prvým IPA, českým prezidentem se stal Karel Fořt z Klatov. Rozdělením republiky se práce v IPA, za předchozí období, vrací zpět do výchozích pozic a znovu začíná "boj" o její prosazení se ve společnosti, v rezortu a služebním podvědomí, o získání prestiže, kontaktů a zviditelnění se, nejen v očích široké veřejnosti, ale i v očích těch nejvlivnějších v rezortním a služebním vedení, bez této podpory je to práce bezhodnotná, což za uplynulé období, ne vždy a ku prospěchu věci a a samotné IPA , se dařilo. Domnívám se, že tehdejší vedení nedocenilo význam této profesní organizace, která má poradní statut v Radě Evropy, své zastoupení v nevládních organizacích OSN a v Evropském parlamentu ve Strasburgu. IPA se stává terčem hanlivého označení a je nazývána "cestovní kanceláří policistů pro vyvolené", je stírán význam osobních kontaktů, jednání, přednášek, seminářů a předávání si zkušeností, nehledě na rozlišování jazykových znalostí a pod. ..., a neopodstatněně je vyzdvihována "česká chytrost" nad jiné. Nelehce se předsednictvu IPA, České sekce postupovalo vpřed. I přes tyto těžkosti však dochází k pozvolnému růstu a rozšiřování členské základny.

II. kongres IPA, České sekce se uskutečnil v lednu 1997 v Praze na Spiritce. při volbě nového předsednictva dochází k přílivu "nové krve" a oživení činnosti. Prezidentem se stává Jaroslav Širhal z ÚS 109 Jindřichův Hradec. I v této době jsou zaznamenány těžkosti, ale zlepšuje se vztah s rezortním a služebním vedením. Podstatně lepších výsledků ve všech sférách se dosahuje až v průběhu a konce roku 1998.

V oblasti propagace IPA se české sekci pod odborným vedením V. Duška podařilo vydat nulté a prvé číslo Českého I. P. A. Zpravodaje. V roce 1999 se uskutečnil III. kongres IPA - sekce ČR ve Znojmě a prezidentem se opětovně stal Jaroslav Širhal. Ještě téhož roku dne 16. prosince prezident IPA Jaroslav Širhal podepsal s policejním prezidentem genpor. JUDr. Kolářem "Rámcovou smlouvu o spolupráci a vzájemných vztazích mezi IPA a policií". IPA také uzavřela obdobnou smlouvu se Zařízením služeb pro MV a Lázeňskými léčebnými ústavy MV.

zdroj : IPA weby územních skupin.